Lesnická naučná stezka dlouhá více než 4 km se nachází ve Strážovských horách. Na trase je 10 zastávek. Stezka je zaměřena na přírodní vědy a lesnictví. Doba přejezdu je cca 2 hodiny. Středně náročná trasa je přístupná přímo z Trenčianských Teplic z parku. Lesnická naučná stezka Trenčianské Teplice je v dobrém stavu a je pravidelně upravována. Vhodné i pro výuku v terénu.
| Poloha: | Strážovské vrchy |
| Typ trasy: | přírodní vědy a lesnictví |
| Délka trasy: | 4,1 km |
| Obtížnost: | Středně náročná trasa |
| Doba přechodu: | 2 hodin |
| Počet zastávek: | 10 |
Naučná stezka Trenčianské Teplice začíná v Lázeňském parku v Trenčianských Teplicích. Trenčianské Teplice jsou jedním z nejvyhledávanějších a nejstarších lázeňských středisek na Slovensku. Na lesopark s naučnou stezkou navazuje lázeňská zóna s lázeňskými domy .
Park o rozloze 18 hektarů na konci pěší zóny lázní Trenčianské Teplice byl založen v roce 1873. Navazuje na něj lesopark s různými trasami, který přirozeně přechází do lesů Strážovských vrchů. V parku bylo vybudováno Labutí jezero, které původně sloužilo jako koupaliště. V parku se nachází mnoho unikátních stromů. Nachází se zde také Lázeňský sál s koncertním sálem, který je centrem kultury Trenčianských Teplic.
V blízkosti se nachází koupaliště Zelená žába , vybudovaný jako letní termální koupaliště se servisními budovami ve slunném svažitém terénu. Je to jedna z nejlepších staveb meziválečné architektury na Slovensku. Je to ukázka dokonalé symbiózy architektury a přírody. V roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Po období stagnace a nedávné rekonstrukce je opět otevřen celoročně.
Baračka Obec Teplice je nejvýchodnější částí lázeňského města Trenčianské Teplice. Postupně se z něj stala relaxační a sportovní zóna lázní. Původně bylo jezero vyhledáváno lázeňskými hosty pro sirné bahno do zábalů. Líbily se jim také možnosti plavby na lodičkách a koupání. Počet návštěvníků Baračky se dále zvýšil výstavbou tenisových kurtů.
Jánošíkova jeskyně je chráněná krasová puklinová jeskyně na severním svahu vrchu Klepáč ve Strážovských vrších. První písemná zmínka o něm je z roku 1898. Původně ji pravděpodobně využívali bandité. Později byla využívána k náboženským účelům. Je téměř 11 m dlouhá a podle stop v jejích zdech byla uměle zvětšena člověkem. Je volně přístupná veřejnosti.